Bouchání dveřmi na summitu
Možná jste si všimli, že Andrej Babiš vyzývá vládu, aby se připojila k Polsku a Maďarsku a zablokovala dohodu o reformě migrační politiky. Fiala podle něj tak měl učinit na summitu, který se uskutečnil v Bruselu. Jak to bývá, všechno je trochu jinak.
Reformu migrační a azylové politiky schválili už ministři vnitra EU. Premiéři a prezidenti na summitu měli hlasovat pouze o textu, který se migrační politiky týká. Polský a maďarský premiér veto tohoto textu prodávají doma jako veto migrační reformy, ale ve skutečnosti tomu tak není.
Takže se hodně bouchalo dveřmi, odcházelo, vztekalo, někteří premiéři odjeli, odjel francouzský prezident a skončilo to tím, že text o migraci prostě ze závěrů summitu vypadl. A jaký to má vliv? Žádný, protože na reformě, kterou schválili ministři se nic nemění. Mnoho povyku pro nic. Veto by každopádně pozici České republiky v EU zhoršilo, nikoliv zlepšilo.
Jedna dobrá zpráva
V hromadě dat, která publikuje Český statistický úřad, se ztratila jedna výrazně pozitivní zpráva. V Česku poměrně silně roste ekonomická aktivita žen. Dlouhodobě to je slabost české ekonomiky i společnosti. Zatímco v roce 2004 bylo ekonomicky aktivních 62 procent žen, podle nejnovějších (dnes) zveřejněných čísel to je už 72 procent. Nárůst o 10procentních bodů! U mužů je to zhruba 83 procent.
"Výrazným trendem posledního období zůstává rychle rostoucí míra ekonomické aktivity žen, která historicky poprvé překročila hranici 72 procent,“ komentuje výsledky Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Na podrobnější analýzu je třeba čas, ale určitě se shodneme, že více ekonomicky aktivních žen znamená větší prosperitu.
Nepokoje ve Francii v kontextu
Francii otřásají největší nepokoje od roku 2005. Podobný vývoj vždy zažehne debatu o migraci. S přílivem uprchlíků, který je nepochybně nejsilnější od roku 2015, nicméně nijak nesouvisí. Jakkoliv Češi považují Francii za cíl masivní imigrace, čísla dávají trochu jiný obrázek. Podívali jsme se na migraci od roku 1950 do současnosti.
Za pozornost stojí, že migrační vlny byly celkem dvě. Jedna masivní z Alžírska na přelomu 50. a 60. let 20. století a druhá méně nápadná na začátku nového tisíciletí. Ukazuje se, že Francouzi dveře občanům z dalších zemí přivřeli. Pokud se chcete podívat na interaktivní graf, tak tady můžete. Jinak si musíte vystačit jen s níže vloženým obrázkem.
Pro zajímavost. Letos do Francie přijde zhruba 1 migrant na 1000 obyvatel. V Česku je to kolem 2,77 na 1000 obyvatel (všechny statistiky jsou oficiální data OSN). A ani to nestačí, abychom zaplnili volná pracovní místa.
