Průtokové zdravotnictví
Výdaje na zdravotnictví jsou další oblastí, která stále více stahuje český státní rozpočet dolů. Plány na příští rok by podle soukromých zdravotních pojišťoven mohly ohrozit i samotnou existenci některých z nich. Stát plánuje vynaložit na zdravotnictví půl bilionu korun, skutečné náklady systému však budou ještě o 50 miliard korun vyšší. Zatím není jasné, kde se tyto peníze vezmou. Pokud by měly jít z rezerv pojišťoven, některé by s tím mohly mít velký problém.
Možná důležitější než chybějících 50 miliard je ale chybějící dlouhodobá koncepce českého zdravotnictví. Ta, kterou ministerstvo a VZP praktikují nyní, je jednoduchá. Lít do systému přesně tolik peněz, kolik jich systém spolyká. A protože ve zdravotnictví se ceny určují marxistickým způsobem, tedy podle nákladů, a nikoli podle možností, spolyká přesně tolik peněz, kolik jich v něm skončí.
Jen pro ilustraci. V roce 2016 stálo celé české zdravotnictví 250 miliard korun. Příští rok to bude o sto procent víc, půl bilionu. HDP Česka se od té doby zvýšilo o pouhých 14 procent, inflace o 30 procent. Tipnete si, jak to bude za sedm let, pokud s tím nikdo nic neudělá? Není třeba se namáhat, stačí protáhnout křivku v excelu.
Dluhy Jaromíra Soukupa
Již tento týden by se měla dotáhnout česká mediální sága zvaná Jaromír Soukup a jeho dluhy. Cíl skupiny investorů, kteří skupují pohledávky firem zapojených do seskupení okolo TV Barrandov, je stále stejný, klidná dohoda se Soukupem. Ten by měl podle našich informací za klidnou dohodu odevzdat 50 procent ve svých firmách. Stále ale existuje varianta, že na dohodu nepřistoupí a firmy velmi rychle skončí v insolvenci. Tady mají věřitelé zajímavou páku, díky které mohou dohody o smírném převzetí pravděpodobně dosáhnout. Jedna z nepříliš známých pravomocí insolvenčních správců je, že mohou zkoumat všechny dohody a smlouvy uzavřené až pět let dozadu. Troufneme si tvrdit, že by to bylo zajímavé čtení.
Nepřímá úměra
Naděje, že se děti na základních školách začnou v dohledné době učit podle modernějších pravidel, padla. Ta současná jsou stará 20 let, což už je poměrně dlouhá doba i v tak konzervativním odvětví, jako je školství. Úprava takzvaných "rámcových vzdělávacích programů", tedy těch úplně klíčových pravidel, podle který se na školách učí, patří sice mezi priority této vlády. To v rozhovorech potvrzoval i premiér Petr Fiala.
Odborníci, pracovní skupiny a ministerstvo školství, kteří úpravy připravují, se však shodli, že potřebují více času na to kurikulum připravit. Kolik? Nová (závazná) vodítka pro ředitele a učitele dostala odklad a spatří světlo světa nejdříve v roce 2026.
Nejsme odborníci na didaktiku, proto nesoudíme, zda počet lidí, kteří se na změně podílejí, je nedostatečný či naopak příliš velký (je jich 600!), ani nepředjímáme výsledky celé snahy. Troufáme si však poznamenat, že čím víc se doba zrychluje a čím víc a rychleji technologie mění náš svět, tím pomaleji a důkladněji školští odborníci postupují při přípravě toho, jak na tento svět malé děti připravovat.
A také z matematiky víme, že i nepřímá úměra má své výsledky. Jen si nejsme jisti, že jsou takové, jaké bychom chtěli mít.
Smutný příběh digitalizace státu
Minulý týden jsme představili první rozsáhlou studii Datarunu. Týkala se váznoucí digitalizace státní správy a ohrožení stavebního řízení obecně. Závěry jsou podle nás poměrně závažné. I proto jsme se projekt, na němž jsme pracovali přes čtyři měsíce, rozhodli představit veřejně a o závěrech diskutovat.
V karlínské Truhlárně se sešla zhruba padesátka lidí – politici, média, experti, developeři a další podnikatelé. Kromě velmi vášnivé debaty nás zejména potěšil ohlas, který studie měla. Objevila se prakticky ve všech relevantních médiích v Česku a na sociální síti X vyvolala bouřlivou odezvu. Jen celkový počet zobrazení postů v této debatě přesahuje dva miliony.
Zapojilo se nejen dotčené ministerstvo pro místní rozvoj, ale politici napříč spektrem. Ivan Bartoš musel čelit některým výzvám k rezignaci. Nechyběli ani influenceři, podnikatelé či experti na digitalizaci.
Závěr, který si z prezentace studie odnášíme, je jednoznačný. Tohle je práce, která má smysl a nesmírně nás těší, že jsme vám konečně mohli naplno ukázat, že je důležité vyvolávat veřejnou diskusi o relevantních tématech. A v tom budeme pokračovat.
